š’‑ťie (Tao)
š’‑ťie (shijie 尸解), „uvolnění se z mrtvoly“, termín pro mystickou smrt jedince, který dosáhl konečného cíle splynutí s tao (te-tao). Tento jev je zmiňován zejména v životopisech taoistických světců a legendách s nimi spojených. Světec při něm podstupuje zdánlivou smrt, protože tělo sice zůstává na zemi, ale jeho duch vystoupá na nebesa. Nebo se uvádějí případy, že tělo osvobozeného se transformuje např. v stoupající proužek kouře, případně zcela zmizí a zůstanou po něm jen svršky či boty (fej-šeng). Existují ale i názory, že uvolnění, při němž zůstávají tělesné ostatky, je jenom důsledkem nezvládnutého procesu vystupování ducha (čchu-šen) v rámci duchovního transmutačního procesu (lien-čchi chua-šen). Meditujícímu se při něm nepodařilo přivést ducha zpátky, což způsobilo jeho odtržení se od těla a následnou fyzickou smrt.