San‑kuan (Tao)
San‑kuan (Sanguan 三官), Tři hodnostáři, trojice božstev, jmenovitě Tchien-kuan (Tianguan 天官), Hodnostář nebes, Ti-kuan (Diguan 地 官), Hodnostář země, a Šuej-kuan (Shuiguan 水官), Hodnostář vody. Jejich uctívání je známé již z rané doby čínské historie, ještě před vznikem religiózní formy taoismu. Přinášet jim oběti bylo tehdy výsadou pouze panovníků. Raně taoistické sekty linie nebeských mistrů (Tchien-š’-tao) si je adaptovaly do pozice klíčových božstev, která sloužila jako adresáti modliteb a vyznání se z hříchů, dále jako správci registrů zaznamenávající dobré i špatné skutky lidí a podle nich řídící jejich osudy. Věřící zapisovali své prohřešky na proužky papíru, které se kladly na vrcholky kopců pro Hodnostáře nebes, zahrabávaly do země pro Hodnostáře země a házely do vody pro Hodnostáře vody. Provádělo se to při hromadných rituálech, kde věřící litovali svých hříchů a prosili božstva o prominutí. Zároveň tím zajišťovali příznivý osud i pro své předky a potomky, protože se věřilo, že individuální hřích přesahuje v rodě, a to jak do minulosti do říše mrtvých, tak i do budoucnosti a přenáší se na ještě nenarozené.