Wu‑tang‑šan (Tao)
Wu‑tang‑šan (Wudang Shan 武当山), posvátné taoistické pohoří ležící v severní části provincie Chu-pej (Hubei). Přestože se poutním místem stalo poměrně pozdě, zhruba od 14. století, zařadilo se mezi nejuctívanější lokality. K jeho oblibě přispělo rozšíření kultu božstva Opravdového bojovníka, Čen-wu (Zhenwu 真武), za dynastie Sung (10.–13. století), o němž legendy šířily, že taoistické praktiky, jež mu přinesly nesmrtelnost (sien), prováděl právě na různých místech v těchto horách. Za svého ochranného patrona jej prohlásili i někteří císaři dynastie Ming (14.–17. století). Ke známým postavám taoismu, které v těchto horách hledaly cestu k nesmrtelnosti, patří např. Čchen Tchuan nebo Čang San-feng. Za císaře Čcheng-cua (1403–1425) z dynastie Ming sem byla vyslána armáda 200 000 vojáků, kteří vystavěli desítky chrámů, svatyň, mostů a dalších staveb. Ve své době byl tento komplex největším taoistickým centrem v zemi. V současnosti je na seznamu světových kulturních památek.