wu‑ťi (Tao)
wu‑ťi (wuji 无极), „bezhraničné“, „nevydělené“, „nemající pólu“, ontologická kategorie taoistické a neokonfuciánské filozofie. Taoisté wu-ťi interpretují jako synonymum pro tao, čili označení stavu nebytí, který předchází vzniku bytí. Je to stav nekonečné prázdnoty, která nemá hranic a v níž ještě není nic projeveného, není ničím diferencována ani dělena; toto stadium se nazývá i prekosmem (sien-tchien). Bytí v něm spontánně vzniká v okamžiku „velkého předělu“, tchaj-ťi, prvotní jednoty, která se pak dále diferencuje ve stadiu tzv. postkosmu (chou-tchien), kdy vytváří jevový vesmír. V neokonfuciánském pojetí je wu-ťi interpretováno jako totéž co tchaj-ťi. Počátek světa je rovněž chápán jako prvotní jednota, jíž ovšem nepředchází stav nebytí.