Sun, En (Tao)

Sun, En (Sun En 孙恩), ?–402, vůdce krvavého povstání z období dynastie Východních Ťin vedeného ve jménu pseudotaoistických ideálů spravedlivé společnosti, inspirovaných z minulosti rebelií Žlutých turbanů (Čang Ťiao), jakož i koncepcemi tradovanými v linii sekty nebeských mistrů (Tchien-š’-tao), zejména hledáním nesmrtelnosti (sien). Povstání bylo primárně vyvolaláno chaosem a bídou jako odrazem svárů mezi bohatými jižanskými rodinami a panovnickým rodem, který se přesunul na jih po obsazení severní Číny kočovníky. Sun převzal post po svém strýci Sun Tchajovi (Sun Tai 孙泰), vlivném politickém a náboženském vůdci, jenž byl v důsledku mocenských bojů popraven, a roku 399 zahájil rozsáhlé povstání. Rebelové obsadili část jihovýchodní Číny a na území, které ovládali, šířili hrůzu a spoušť; odhaduje se, že vyvražděno bylo na 80 % obyvatel. Následující rok byli poraženi a Sun se zbytky stoupenců utekli na ostrovy v moři, odkud pirátskými útoky drancovali pobřežní města. Poté se ještě pokusili doplavit do hlavního města po řece Jang-c’-ťiang, ale císařské vojsko je zahnalo na útěk. Po dalších porážkách spáchal Sun sebevraždu skokem do moře. Stovka jeho konkubín a přívrženců jej následovala ve víře, že stejně jako jejich vůdce se tímto činem stanou vodními nesmrtelnými (sien) a získají věčný život.

Vladimír Ando