čching‑tchan (Tao)

čching‑tchan (qingtan 清谈), „čisté rozpravy“, označení pro rozpravy a debaty na metafyzická a politická témata, které vedly skupinky intelektuálů zejména na sklonku a po pádu dynastie Chan v polovině 3. století n. l. Tyto hovory jsou typické pro tehdejší směr taoismu, který se v západní literatuře nazývá neotaoismem, v čínské učením o tajemném, süan-süe (xuanxue 玄学). K nejznámějším představitelům patří významní komentátoři klasiků taoismu Wang Pi a Kuo Siang nebo skupina Sedmi ctihodných z bambusového háje (Ču-lin čchi-sien). Na začátku působila tato setkání pro účastníky spíše jako duchovní útočiště před rozvratem a chaosem válečných časů. V pozdějším vývoji za dynastie Ťin (265–420) se z nich staly formalizované disputace, intelektuální rozpravy zabývající se různými aspekty učení Lao-c’a a Čuang-c’a, konfucianismu a posléze i buddhistické metafyziky.

Vladimír Ando