ting‑kuan (Tao)

ting‑kuan (dingguan 定观), „ustálení nazírání“, pojem taoistických kontemplačních praktik vnitřní alchymie (nej-tan), vyšší stupeň vyprázdnění a ustálení mysli, navazující na zastavení myšlení (č’-nien). Aplikuje se zejména v etapě transformace čchi na ducha (lien-čchi chua-šen), kdy je nutné utišit všechna hnutí mysli, aby namísto tzv. poznávajícího ducha (š’-šen) mohl převzít působnost prvopočáteční duch (jüan-šen), jímž je čirý jangový duch, který v této podobě existuje na prahu vznikuvšího vesmíru. Setrvání v tomto stavu umožní následně navrácení se ducha do prázdnoty tao, a tedy dosažení stavu věčnosti a neměnnosti, čili nesmrtelnosti.

Vladimír Ando