Cuo, Cch’ (Tao)
Cuo, Cch’ (Zuo Ci 左慈), začátek 3. století n. l. (?), polohistorický alchymista a mág (fang-š’) z období Tří království po rozpadu dynastie Chan. Podle pověsti se věnoval v horách tajemným alchymickým praktikám, díky nimž dosáhl nadpřirozených schopností a dožil se tří set let. Zde také měl nalézt v jeskyni alchymické spisy božského původu (tchien-šu). V dobách všeobecného zmatku se rozhodl sejít z hor a nabídnout své schopnosti králi Cchao Cchaovi, protože věřil, že ten dokáže nastolit v zemi mír. Panovníka si získal prováděním neobvyklých kouzel včetně teleportace předmětů. Zklamán Cchaovým brutálním způsobem vlády však nakonec nabídl služby jeho rivalovi. Za to ho chtěl král dát popravit, ovšem Cuo Cch’ využil schopnosti procházet zdmi a měnit podobu a nadobro zmizel. Pověst říká, že své umění a spisy předal Ke Süanovi, prastrýci slavného taoisty Ke Chunga.