Luo‑šu (Tao)
Luo‑šu (Luoshu 洛书), „Písemnost (z řeky) Luo“, spolu s Říčním obrazcem (Che-tchu) představuje dvojici prastarých diagramů užívaných při věštění a v taoismu i k symbolickému zaznamenávání paralel mezi makrokosmem a vnitřním mikrokosmem člověka, např. ve vnitřní alchymii (nej-tan). Legenda praví, že diagram byl nakreslen na krunýři obří želvy, která se vynořila z řeky Luo. Obrazec se využívá i v numerologii. Má podobu do čtverce uspořádaných skupin černých a bílých kroužků. Jednotlivým skupinám teček odpovídají do trojic ve čtverci seřazené číslice 1–9; součet trojic ve všech směrech, čili horizontálně, vertikálně i diagonálně, činí 15. Luo-šu se využívalo při rituálech k uctívání božstva Nejvyššího jediného (Tchaj-i) a v taoistické kosmogonii symbolizuje postkosmické uspořádání světa (chou-tchien).
4 9 2
3 5 7
8 1 6