Pcheng‑cu (Tao)
Pcheng‑cu (Pengzu 彭祖), Prapředek Pcheng, bájná mytologická postava, taoistický světec a symbol dlouhověkosti. Jeho fiktivní životopis je zaznamenán v Životopisech nesmrtelných (Lie‑sien‑čuan), díle pocházejícím z doby dynastie Chan. Uvádí se o něm, že byl vysokým hodnostářem na císařském dvoře dynastie Sia (historicky zatím nedoložené, podle tradiční chronologie vládla v 22. až 17. století před n. l.) a dožil se 800 let až do následující dynastie Šang (17.–11. století před n. l.). Za neobyčejně dlouhý věk vděčil provádění pohybových zdravotních cvičení (tao-jin), požívání léčivých bylin, jakož i sexuálním praktikám (fang-čung-šu), jejichž pomocí shromažďoval životní sílu. Do nich zasvěcoval i panovníky říše, jimž sloužil. Tvrdí se o něm, že díky těmto praktikám měl za život přes sto manželek, se kterými zplodil několik set dětí. Domnělý hrob Pcheng-cua se nachází v Pcheng-šanu (Pengshan 彭山) v provincii S’-čchuan (Sichuan), v místě, kde prý Pcheng-cu strávil větší část svého života a kde i zemřel. Tato lokalita se dodnes vyznačuje nadprůměrně vysokým podílem lidí dožívajících se přes sto let.