s’‑siang (Tao)
s’‑siang (sixiang 四象), „čtyři obrazce“, „čtyři formy“, ontologická kategorie používaná v taoistické a neokonfuciánské filozofii. Pomocí symbolických zákresů jin-jangu se zobrazuje jeho primární rozdiferencování v procesu vznikání bytí. V této symbolice se jang zakresluje nepřerušovanou čárkou (⚊), zatímco jin čárkou přerušovanou (⚋). Čtyři formy jsou prvotní čtyři možné kombinace těchto symbolů: 1. dvě jangové souvislé linky pod sebou (⚌) se nazývají velký jang, tchaj-jang (taiyang 太阳); symbolizuje i léto; 2. jangová linka nahoře a jinová pod ní (⚎) jsou obrazcem mladého jangu, šao-jang (shaoyang 少阳); je symbolem jara; 3. jinová čára nahoře a jangová dole (⚍) tvoří mladou jin, šao-jin (shaoyin 少阴); je symbolem podzimu; 4. dvě jinové linky pod sebou (⚏) zobrazují velkou jin, tchaj-jin (taiyin 太阴); symbolizuje zimu. Jinjangové čárky ve dvou úrovních reprezentují nebesa a zemi. Přidáním třetí linky se do obrazce komponuje člověk, což odráží v čínské filozofii elementární symboliku a schéma myšlenky trojice: nebesa – země – člověk. Tento obrazec vytváří trigram a možnými kombinacemi trojic čar se získává osm základních trigramů (pa-kua), sloužících pro další kombinatoriku a symbolické vyjadřování základních prvků bytí.