pa‑kua (Tao)
pa‑kua (bagua 八卦), osm trigramů, symbolické zobrazení základních poměrů a rozestavení tvořivých sil jin-jangu pomocí trojic čar, používané zejména k věštebným účelům. Jang reprezentuje plná nepřerušovaná čárka, jin čárka přerušovaná; jinové a jangové čárky se kombinují do osmi trojic, které symbolizují určité základní elementy jak vesmírně přírodní, tak v lidské společnosti. Vzájemná kombinace trigramů dává soustavu 64 hexagramů používanou pro stejné účely. Autorství trigramové symboliky tradice připisuje mytologickému císaři Fu-simu (Fuxi 伏羲), doložitelně se symboly používaly už v raném období dynastie Čou (11.–3. století před n. l.), zejména ve spojení s Knihou proměn (I‑ťing). Trigramy vytvářejí určité prostorové uspořádání. Existuje více modelů, z nichž základní jsou dva. První symbolizuje tzv. prekosmické stadium všehomíra (sien-tchien), primární stav, kdy ještě věci nejsou rozrůzněné a přetrvávají v latentním neprojeveném stavu nediferencované jednoty; tvůrcem prekosmického modelu má být právě Fu-si. V něm jsou trigramy rozmístěny v opozičních postaveních podle své jin-jangové povahy. Takto čistě jangový trigram čchien ☰, složený ze tří jangových čárek, zaujímá pozici na jihu (v tradičním způsobu zobrazování je jih vždy navrchu obrazce), zatímco jeho čistě jinový protiklad trigram kchun ☷, složený ze tří jinových čárek, je umístěn v poloze severu (tj. dole); trigram li ☲ složený ze dvou jangových čárek svírajících mezi sebou čárku jinovou, zaujímá pozici na východě, oproti němu na západě stojí trigram kchan ☵, v němž naopak dvě jinové čárky svírají mezi sebou jednu jangovou, atd. Druhé uspořádání reprezentuje postkosmické stadium (chou-tchien), čili rozložení jinjangových sil v již stvořeném, projeveném a diferencovaném světě. Autorství tohoto modelu se přisuzuje zakladateli čouské dynastie králi Wen-wangovi (Wenwang 文王, vládl asi 1099–1050 před n. l.). V něm je nahoře v pozici jihu trigram li ☲ odpovídající elementu ohně, zatímco dole, na severu, stojí trigram kchan ☵ odpovídající elementu vody; východní pozici zaujímá trigram čen ☳ se dvěma jinovými čárkami nad jednou čárkou jangovou, západní zaujímá trigram tuej ☱ se dvěma jangovými čárkami pod jednou jinovou. V taoistické praxi se trigramy využívaly k symbolickému popisu alchymických procesů. Např. ze základních ingrediencí rumělku zastupuje trigram li ☲ (jang obsahující jin), olovo trigram kchan ☵ (jin obsahující jang). V procesu tavení má dojít k tomu, aby si jin z trigramu li a jang z trigramu kchan vyměnily pozice, čili trigram li (rumělka) se transmutuje v čirý jang, symbolicky trigram čchien ☰, a trigram kchan (olovo) se přemění v čistou jin, trigram kchun ☷. Jinak řečeno, rumělka i olovo se transmutují ze své postkosmické formy do formy prekosmické. Analogické popisy se používají i ve vnitřní alchymii (nej-tan), kde trigramy zastupují vnitřní ingredience jako esenci ťing nebo čchi.