Ke, Chung (Tao): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |
(Žádný rozdíl)
| |
Aktuální verze z 25. 6. 2026, 20:54
Ke, Chung (Ge Hong 葛洪), též Ke Č’-čchuan (Ge Zhichuan 葛稚川), 284–364 nebo 261–341, jeden z nejvýznamnějších představitelů taoismu, alchymista, lékař a filozof; známý je i pod přezdívkou Pao-pchu-c’ (Baopuzi 抱朴子), Mistr objímající prostotu, Mistr Prostota. Narodil se v Ťü-žungu (Jurong) nedaleko Nankingu, pocházel ze staré vzdělanecké rodiny, takže se mu dostalo klasického konfuciánského vzdělání. Od žáka svého prastrýce Ke Süana, věhlasného mága (fang-š’), však získal i taoistická zasvěcení. Od mládí proslul hlubokými vědomostmi, kterými si získal úctu starých učenců. Věren rodinné tradici nastoupil nejprve úspěšnou kariéru státního úředníka. Ovšem poté, co se jako velitel vojenské jednotky musel zúčastnit potlačení povstání rolníků (304), na úřad rezignoval. Několik let putoval po zemi, a nakonec se usadil v horách Luo-fu-šan (Luofu Shan) poblíž Kantonu. Roku 314 se vrátil do svého rodiště, kde zastával menší úřad a pracoval na svém díle. Roku 332 se na vlastní žádost nechal poslat na úřednický post hluboko na jihu, protože se doslechl, že v těch oblastech lze nalézt rumělku (tan), hlavní ingredienci užívanou v tehdejší alchymii. Na nové působiště však již nikdy nedorazil, protože nejprve přijal pozvání zůstat v Kantonu a odtud pak odešel znovu do hor Luo-fu-šan, kde zůstal až do smrti. Legenda praví, že když opustil tento svět, našli jej sedět v meditačním posedu, jako kdyby jenom byl usnul, a jeho obličej i tělo měly stále mladický vzhled. Ke Chung napsal rozsáhlé dílo Pao‑pchu‑c’, rozdělené do tzv. Vnitřních kapitol a Vnějších kapitol. Vnitřní se zabývají taoistickou tematikou, Vnější kapitoly pojednávají o praktických otázkách konfucianismu. Myšlenkami, které hlásal, je Ke Chung představitelem synkretického taoismu spojujícího prvky různých duchovních tradic. Vedle víry v nesmrtelnost, kterou lze podle něj dosáhnout požitím elixíru, zdůrazňoval nutnost šlechtění morálních ctností, humánnosti, loajality apod., čímž zakomponoval do taoismu i klíčové postuláty učení konfucianismu upravující mezilidské vztahy. Ke Chung byl rovněž vynikajícím lékařem. Z jeho početných prací se zachovalo jenom dílo Čou‑chou pej‑ťi fang (Zhouhou beiji fang 肘后备急方), Příručka receptů pro náhlé příhody, které obsahuje přes 1 000 receptů proti 101 nemocem.