tao (Tao): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">tao</span> (dao 道), ústřední pojem taoismu ve všech jeho směrech. Často se nepřekládá, jelikož pro něj není přesný obsahový ekvivalent. Etymologicky vychází z původních významů znaků „cesta“, „princip“, „kráčet po cestě“, v taoistických kosmologických koncepcích označuje věčný a neměnný prazdroj všeho existujícího. Přestože je tao původcem veškerého bytí, samo o sobě je nebytím, nevnímatelnou, ničím neprojevenou bezhraničnou prázdnotou, z níž se v určitém momentu, spontánně sám od sebe zjevuje zárodek jevového vesmíru ([[tchaj‑ťi (Tao)|tchaj-ťi]]). Současně je „cestou“, jíž se existence ubírá, protože, ač samo skryté, projevuje se v bytí prostřednictvím své síly [[te (Tao)|te]]. Povaha této cesty je kruhová, návratná ([[fan (Tao)|fan]]), existence počínají v tao, vydělují se z jeho prázdnoty, aby se nakonec do ní opětovně navrátily a rozplynuly se ve všeobjímající jednotě. Tao je tedy původcem všech věcí a jevů a současně je v nich ukrytým nepostřehnutelným principem, který jim dává vnitřní smysl a předurčuje způsob jejich existence. |
<span id="entry">tao</span> (dao 道), ústřední pojem taoismu ve všech jeho směrech. Často se nepřekládá, jelikož pro něj není přesný obsahový ekvivalent. Etymologicky vychází z původních významů znaků „cesta“, „princip“, „kráčet po cestě“, v taoistických kosmologických koncepcích označuje věčný a neměnný prazdroj všeho existujícího. Přestože je tao původcem veškerého bytí, samo o sobě je nebytím, nevnímatelnou, ničím neprojevenou bezhraničnou prázdnotou, z níž se v určitém momentu, spontánně sám od sebe zjevuje zárodek jevového vesmíru ([[tchaj‑ťi (Tao)|tchaj-ťi]]). Současně je „cestou“, jíž se existence ubírá, protože, ač samo skryté, projevuje se v bytí prostřednictvím své síly [[te (Tao)|te]]. Povaha této cesty je kruhová, návratná ([[fan (Tao)|fan]]), existence počínají v tao, vydělují se z jeho prázdnoty, aby se nakonec do ní opětovně navrátily a rozplynuly se ve všeobjímající jednotě. Tao je tedy původcem všech věcí a jevů a současně je v nich ukrytým nepostřehnutelným principem, který jim dává vnitřní smysl a předurčuje způsob jejich existence. |
||
| − | ''Co v nejasné změtenosti přece úplné'' |
+ | ''Co v nejasné změtenosti přece úplné''<br/> |
| + | ''co předešlo zrodu Nebe i Země''<br/> |
||
| − | |||
| + | ''tiché''<br/> |
||
| − | ''co předešlo zrodu Nebe i Země'' |
||
| + | ''prázdné''<br/> |
||
| − | |||
| + | ''tak samo bez hnutí''<br/> |
||
| − | ''tiché'' |
||
| + | ''cestou dosahující všeho''<br/> |
||
| − | |||
| + | ''aniž mu cokoli hrozilo zánikem''<br/> |
||
| − | ''prázdné'' |
||
| + | ''mocné být Matkou světa''<br/> |
||
| − | |||
| + | ''A nevědouce jak to jmenovat''<br/> |
||
| − | ''tak samo bez hnutí'' |
||
| + | ''značíme je'' Tao<br/> |
||
| − | |||
| + | ''a kdybych musil''<br/> |
||
| − | ''cestou dosahující všeho'' |
||
| + | ''já bych mu řekl Velkost''<br/> |
||
| − | |||
| + | ''neboť velkost''<br/> |
||
| − | ''aniž mu cokoli hrozilo zánikem'' |
||
| + | ''to znamená vycházet''<br/> |
||
| − | |||
| + | ''neboť vycházet''<br/> |
||
| − | ''mocné být Matkou světa'' |
||
| + | ''to znamená jít dál a dál''<br/> |
||
| − | |||
| + | ''neboť jít nejdál''<br/> |
||
| − | ''A nevědouce jak to jmenovat'' |
||
| + | ''znamená se vracet!<br/> |
||
| − | |||
| + | ''<br/> |
||
| − | ''značíme je'' Tao |
||
| − | |||
| − | ''a kdybych musil'' |
||
| − | |||
| − | ''já bych mu řekl Velkost'' |
||
| − | |||
| − | ''neboť velkost'' |
||
| − | |||
| − | ''to znamená vycházet'' |
||
| − | |||
| − | ''neboť vycházet'' |
||
| − | |||
| − | ''to znamená jít dál a dál'' |
||
| − | |||
| − | ''neboť jít nejdál'' |
||
| − | |||
| − | ''znamená se vracet!'' |
||
| − | |||
(''Tao‑te‑ťing'', kap. 25, Mladá fronta 1994) |
(''Tao‑te‑ťing'', kap. 25, Mladá fronta 1994) |
||
| − | ''Třicet paprsků je dohromady kolo'' |
+ | ''Třicet paprsků je dohromady kolo''<br/> |
| + | ''ale teprve to nic mezi nimi''<br/> |
||
| − | |||
| + | ''přivodí smysl a účel kola!''<br/> |
||
| − | ''ale teprve to'' nic ''mezi nimi'' |
||
| + | ''Hrnčíř roztáčí kruh, aby vyrobil nádobu''<br/> |
||
| − | |||
| + | ''ale teprve to nic v ní''<br/> |
||
| − | ''přivodí smysl a účel kola!'' |
||
| + | ''přivodí smysl a účel nádoby!''<br/> |
||
| − | |||
| + | ''Tešeme dveře i okenice, abychom zbudovali''<br/> |
||
| − | ''Hrnčíř roztáčí kruh, aby vyrobil nádobu'' |
||
| + | ''dům ale teprve to nic v něm''<br/> |
||
| − | |||
| + | ''přivodí smysl a účel domu!''<br/> |
||
| − | ''ale teprve to'' nic ''v ní'' |
||
| + | ''Tak v tom, co je, záleží prospěch''<br/> |
||
| − | |||
| − | '' |
+ | ''a v tom, co není, je účel a smysl!<br/> |
| + | <br/> |
||
| − | |||
| + | '' (Tamtéž, kap. 11) |
||
| − | ''Tešeme dveře i okenice, abychom zbudovali'' |
||
| − | |||
| − | ''dům ale teprve to'' nic ''v něm'' |
||
| − | |||
| − | ''přivodí smysl a účel domu!'' |
||
| − | |||
| − | ''Tak v tom, co je, záleží prospěch'' |
||
| − | |||
| − | ''a v tom, co není, je účel a smysl!'' |
||
| − | |||
| − | (Tamtéž, kap. 11) |
||
Pojem tao se v různých kontextech používal i v jiných významech. V některých kosmologických koncepcích je silou, která dává věcem život, čili má obdobný význam jako [[čchi (Tao)|čchi]]; používá se i jako pojmenování pro komplex schopností a současně i ezoterických praktik, které může osvícený člověk předávat žákovi. V religiózním taoismu je tao duchovní posvátnou entitou, z níž jako její emanace povstala nejvyšší božstva Nebeský ctihodný vládce prvopočátku ([[Jüan‑š’ tchien‑cun (Tao)|Jüan-š’ tchien-cun]]), resp. zbožštělý Lao-c’ ([[Tchaj‑šang Lao‑ťün (Tao)|Tchaj-šang Lao-ťün]]), aby stvořila svět a přinesla lidem poznání. Ústředním motivem taoistické věrouky je přesvědčení, že bude-li adept vytrvale provádět „pěstování Cesty“ ([[siou‑tao (Tao)|siou-tao]]), tj. věnovat se vnitřní kultivaci, modlitbám, konání ušlechtilých skutků ([[kung‑te (Tao)|kung-te]]), ezoterickým meditacím atd., dosáhne nakonec duchovního splynutí s jedinou pravou skutečností, jíž je spirituální realita tao ([[te‑tao (Tao)|te-tao]]). V církevní struktuře se pojmem tao označuje sekta. |
Pojem tao se v různých kontextech používal i v jiných významech. V některých kosmologických koncepcích je silou, která dává věcem život, čili má obdobný význam jako [[čchi (Tao)|čchi]]; používá se i jako pojmenování pro komplex schopností a současně i ezoterických praktik, které může osvícený člověk předávat žákovi. V religiózním taoismu je tao duchovní posvátnou entitou, z níž jako její emanace povstala nejvyšší božstva Nebeský ctihodný vládce prvopočátku ([[Jüan‑š’ tchien‑cun (Tao)|Jüan-š’ tchien-cun]]), resp. zbožštělý Lao-c’ ([[Tchaj‑šang Lao‑ťün (Tao)|Tchaj-šang Lao-ťün]]), aby stvořila svět a přinesla lidem poznání. Ústředním motivem taoistické věrouky je přesvědčení, že bude-li adept vytrvale provádět „pěstování Cesty“ ([[siou‑tao (Tao)|siou-tao]]), tj. věnovat se vnitřní kultivaci, modlitbám, konání ušlechtilých skutků ([[kung‑te (Tao)|kung-te]]), ezoterickým meditacím atd., dosáhne nakonec duchovního splynutí s jedinou pravou skutečností, jíž je spirituální realita tao ([[te‑tao (Tao)|te-tao]]). V církevní struktuře se pojmem tao označuje sekta. |
||
Aktuální verze z 2. 8. 2026, 17:13
tao (dao 道), ústřední pojem taoismu ve všech jeho směrech. Často se nepřekládá, jelikož pro něj není přesný obsahový ekvivalent. Etymologicky vychází z původních významů znaků „cesta“, „princip“, „kráčet po cestě“, v taoistických kosmologických koncepcích označuje věčný a neměnný prazdroj všeho existujícího. Přestože je tao původcem veškerého bytí, samo o sobě je nebytím, nevnímatelnou, ničím neprojevenou bezhraničnou prázdnotou, z níž se v určitém momentu, spontánně sám od sebe zjevuje zárodek jevového vesmíru (tchaj-ťi). Současně je „cestou“, jíž se existence ubírá, protože, ač samo skryté, projevuje se v bytí prostřednictvím své síly te. Povaha této cesty je kruhová, návratná (fan), existence počínají v tao, vydělují se z jeho prázdnoty, aby se nakonec do ní opětovně navrátily a rozplynuly se ve všeobjímající jednotě. Tao je tedy původcem všech věcí a jevů a současně je v nich ukrytým nepostřehnutelným principem, který jim dává vnitřní smysl a předurčuje způsob jejich existence.
Co v nejasné změtenosti přece úplné
co předešlo zrodu Nebe i Země
tiché
prázdné
tak samo bez hnutí
cestou dosahující všeho
aniž mu cokoli hrozilo zánikem
mocné být Matkou světa
A nevědouce jak to jmenovat
značíme je Tao
a kdybych musil
já bych mu řekl Velkost
neboť velkost
to znamená vycházet
neboť vycházet
to znamená jít dál a dál
neboť jít nejdál
znamená se vracet!
(Tao‑te‑ťing, kap. 25, Mladá fronta 1994)
Třicet paprsků je dohromady kolo
ale teprve to nic mezi nimi
přivodí smysl a účel kola!
Hrnčíř roztáčí kruh, aby vyrobil nádobu
ale teprve to nic v ní
přivodí smysl a účel nádoby!
Tešeme dveře i okenice, abychom zbudovali
dům ale teprve to nic v něm
přivodí smysl a účel domu!
Tak v tom, co je, záleží prospěch
a v tom, co není, je účel a smysl!
(Tamtéž, kap. 11)
Pojem tao se v různých kontextech používal i v jiných významech. V některých kosmologických koncepcích je silou, která dává věcem život, čili má obdobný význam jako čchi; používá se i jako pojmenování pro komplex schopností a současně i ezoterických praktik, které může osvícený člověk předávat žákovi. V religiózním taoismu je tao duchovní posvátnou entitou, z níž jako její emanace povstala nejvyšší božstva Nebeský ctihodný vládce prvopočátku (Jüan-š’ tchien-cun), resp. zbožštělý Lao-c’ (Tchaj-šang Lao-ťün), aby stvořila svět a přinesla lidem poznání. Ústředním motivem taoistické věrouky je přesvědčení, že bude-li adept vytrvale provádět „pěstování Cesty“ (siou-tao), tj. věnovat se vnitřní kultivaci, modlitbám, konání ušlechtilých skutků (kung-te), ezoterickým meditacím atd., dosáhne nakonec duchovního splynutí s jedinou pravou skutečností, jíž je spirituální realita tao (te-tao). V církevní struktuře se pojmem tao označuje sekta.