Jin, Č’-pching (Tao): Porovnání verzí
imported>ZRN |
m (Opravený odkaz) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Jin, Č’-pching</span> (Yin Zhiping 尹志平), též Jin Ta-che (Yin Dahe 尹大 和), 1169–1251, následovník sedmi mistrů ([[Pej čchi‑čen (Tao)|Pej čchi-žen]]) školy Cesta dokonání pravé skutečnosti ([[Čchüan‑čen‑tao (Tao)|Čchüan-čen-tao]]), hlavní linie taoismu v severní Číně, a 1. patriarcha jejich druhé generace. Byl osobním žákem nejvýznamnějšího ze sedmi mistrů, [[Čchiou Čchu‑ťi (Tao)|Čchiou Čchu-ťiho]], když ještě předtím studoval taoistické nauky i u dalších mistrů této skupiny, [[Liou, Čchu-süan (Tao)|Liou Čchu-süana]], [[Wang, Čchu-i (Tao)|Wang Čchu-iho]] a [[Chao, Ta-tchung (Tao)|Chao Ta-tchunga]]. Svého učitele následoval i na několikaleté cestě k mongolskému vládci Čingischánovi, jehož vojska tehdy postupně dobývala Čínu ([[Čchang‑čchun čen‑žen si‑jou ťi (Tao)|Čchang-čchun čen-žen si-jou ťi]]). Po mistrově smrti jej zvolili patriarchou školy a až do roku 1241, kdy se vzdal postu a odešel na odpočinek, pokračoval v jeho úsilí o upevnění organizační struktury, sjednocovaní rozdrobených komunit a včleňování jiných taoistických sekt do Cesty dokonání pravé skutečnosti. Má největší zásluhu na institucionalizaci této školy. |
+ | <span id="entry">Jin, Č’-pching</span> (Yin Zhiping 尹志平), též Jin Ta-che (Yin Dahe 尹大 和), 1169–1251, následovník sedmi mistrů ([[Pej čchi‑čen (Tao)|Pej čchi-žen]]) školy Cesta dokonání pravé skutečnosti ([[Čchüan‑čen‑tao (Tao)|Čchüan-čen-tao]]), hlavní linie taoismu v severní Číně, a 1. patriarcha jejich druhé generace. Byl osobním žákem nejvýznamnějšího ze sedmi mistrů, [[Čchiou, Čchu‑ťi (Tao)|Čchiou Čchu-ťiho]], když ještě předtím studoval taoistické nauky i u dalších mistrů této skupiny, [[Liou, Čchu-süan (Tao)|Liou Čchu-süana]], [[Wang, Čchu-i (Tao)|Wang Čchu-iho]] a [[Chao, Ta-tchung (Tao)|Chao Ta-tchunga]]. Svého učitele následoval i na několikaleté cestě k mongolskému vládci Čingischánovi, jehož vojska tehdy postupně dobývala Čínu ([[Čchang‑čchun čen‑žen si‑jou ťi (Tao)|Čchang-čchun čen-žen si-jou ťi]]). Po mistrově smrti jej zvolili patriarchou školy a až do roku 1241, kdy se vzdal postu a odešel na odpočinek, pokračoval v jeho úsilí o upevnění organizační struktury, sjednocovaní rozdrobených komunit a včleňování jiných taoistických sekt do Cesty dokonání pravé skutečnosti. Má největší zásluhu na institucionalizaci této školy. |
''[[:Kategorie:Aut: Ando Vladimír|Vladimír Ando]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Ando Vladimír|Vladimír Ando]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 18. 9. 2026, 21:04
Jin, Č’-pching (Yin Zhiping 尹志平), též Jin Ta-che (Yin Dahe 尹大 和), 1169–1251, následovník sedmi mistrů (Pej čchi-žen) školy Cesta dokonání pravé skutečnosti (Čchüan-čen-tao), hlavní linie taoismu v severní Číně, a 1. patriarcha jejich druhé generace. Byl osobním žákem nejvýznamnějšího ze sedmi mistrů, Čchiou Čchu-ťiho, když ještě předtím studoval taoistické nauky i u dalších mistrů této skupiny, Liou Čchu-süana, Wang Čchu-iho a Chao Ta-tchunga. Svého učitele následoval i na několikaleté cestě k mongolskému vládci Čingischánovi, jehož vojska tehdy postupně dobývala Čínu (Čchang-čchun čen-žen si-jou ťi). Po mistrově smrti jej zvolili patriarchou školy a až do roku 1241, kdy se vzdal postu a odešel na odpočinek, pokračoval v jeho úsilí o upevnění organizační struktury, sjednocovaní rozdrobených komunit a včleňování jiných taoistických sekt do Cesty dokonání pravé skutečnosti. Má největší zásluhu na institucionalizaci této školy.