Chao, Ta-tchung (Tao)
Chao, Ta-tchung (Hao Datong 郝大通), 1140–1212, původním jménem Chao Lin (Hao Lin 郝璘), přezdívkou Kuang-ning-c’ (Guangningzi 广宁子), Mistr širokého klidu, taoistický mistr z doby dynastie Ťin, jeden ze skupiny Sedmi severních opravdových (Pej čchi-čen). Proslul zejména hlubokými znalostmi Knihy proměn (I‑ťing), znalostí nauky o trigramech (pa-kua) a věšteckými schopnostmi. Roku 1167 se stal učedníkem prvního mistra severní linie taoismu Wang Čchung-janga, později putoval v duchu této školy jako žebravý mnich po zemi. Legenda o něm vypráví, že jednou roku 1175 při žebrání o jídlo v náhlém osvícení mysli plně pochopil tajné návody, jež mu dříve svěřil jeho mistr, a následně strávil na mostě v meditacích celých šest let, aniž by promluvil slova. Poté se roku 1182 vrátil do rodného Šan-tungu, kde až do smrti předával početným žákům své učení, do něhož vtělil i prvky čchanového buddhismu a konfucianismu. Jeho sebraná díla s názvem Tchaj‑ku ťi (Taigu ji 太古集), Tchaj-kuova antologie, obsahující komentáře ke Knize proměn a poezii s tematikou vnitřní alchymie (nej-tan), tvoří součást taoistické sbírky Tao‑cang. Chao je zakladatelem školy Květinové hory, Chua-šan-pchaj (Huashanpai 华山派) v rámci tradice Cesta dokonání pravé skutečnosti (Čchüan-čen-tao).