Mao, Jing (Tao): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Mao, Jing</span> (Mao Ying 茅盈), nejstarší ze tří bratrů Maových, taoistických legendárních nesmrtelných ([[sien (Tao)|sien]]) uctívaných v tradici školy Svrchované čistoty ([[Šang‑čching‑pchaj (Tao)|Šang-čching-pchaj]]), nazývaný i Pánem Maem, Mao-ťün (Maojun 茅君). Podle tradičního životopisu se narodil v 5. roku éry Čung-jüan chanského císaře Ťinga, čili roku 145 před n. l., a ve 4. roku éry Tchien-chan následující císaře Wu-tiho, tj. 97 před n. l., ukončil svou pozemskou pouť vystoupením na nebesa ([[fej‑šeng (Tao)|fej-šeng]]). Mao Jing studoval alchymické nauky na Severním vrcholu z pětice posvátných hor ([[Wu‑jüe (Tao)|Wu-jüe]]), hoře Cheng-šan. Poté jej k sobě pozvala bohyně Královna matka západu ([[ |
+ | <span id="entry">Mao, Jing</span> (Mao Ying 茅盈), nejstarší ze tří bratrů Maových, taoistických legendárních nesmrtelných ([[sien (Tao)|sien]]) uctívaných v tradici školy Svrchované čistoty ([[Šang‑čching‑pchaj (Tao)|Šang-čching-pchaj]]), nazývaný i Pánem Maem, Mao-ťün (Maojun 茅君). Podle tradičního životopisu se narodil v 5. roku éry Čung-jüan chanského císaře Ťinga, čili roku 145 před n. l., a ve 4. roku éry Tchien-chan následující císaře Wu-tiho, tj. 97 před n. l., ukončil svou pozemskou pouť vystoupením na nebesa ([[fej‑šeng (Tao)|fej-šeng]]). Mao Jing studoval alchymické nauky na Severním vrcholu z pětice posvátných hor ([[Wu‑jüe (Tao)|Wu-jüe]]), hoře Cheng-šan. Poté jej k sobě pozvala bohyně Královna matka západu ([[Si‑wang‑mu (Tao)|Si-wang-mu]]), u ní svoje učení završil a byl obdařen posvátnými spisy pojednávajícími o mysteriích [[tao (Tao)|tao]], houbou nesmrtelnosti ([[ling‑č’ (Tao)|ling-č’]]) a kouzelnými talismany ([[fu‑lu (Tao)|fu-lu]]). Střední z bratrů Mao Ku (Mao Gu 茅固) stejně jako i nejmladší Mao Čung (Mao Zhong 茅衷) měli podle legend pracovat jako vysocí úředníci ve státní správě chanských císařů. Po smrti nejstaršího bratra odešli do hor na východě, kde k nim sestoupil z nebes, aby je zasvětil do praktik získání nesmrtelnosti. Po třech letech úsilí se i oni vznesli na nebesa. Pohoří bylo později na jejich počest přejmenováno na [[Mao‑šan (Tao)|Mao-šan]], hory Maových. Bratři Maové jsou v taoistickém panteonu dohlížiteli nad lidskými osudy a prosperitou. Nejvýše z nich stojí Mao Jing, jakožto nebeský nesmrtelný, jeho bratři dosáhli jenom stupně pozemských nesmrtelných. Několik tchangských a sungských císařů později udělilo bratrům různé čestné tituly. |
''[[:Kategorie:Aut: Ando Vladimír|Vladimír Ando]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Ando Vladimír|Vladimír Ando]]''<br /> |
||
Verze z 2. 8. 2026, 09:42
Mao, Jing (Mao Ying 茅盈), nejstarší ze tří bratrů Maových, taoistických legendárních nesmrtelných (sien) uctívaných v tradici školy Svrchované čistoty (Šang-čching-pchaj), nazývaný i Pánem Maem, Mao-ťün (Maojun 茅君). Podle tradičního životopisu se narodil v 5. roku éry Čung-jüan chanského císaře Ťinga, čili roku 145 před n. l., a ve 4. roku éry Tchien-chan následující císaře Wu-tiho, tj. 97 před n. l., ukončil svou pozemskou pouť vystoupením na nebesa (fej-šeng). Mao Jing studoval alchymické nauky na Severním vrcholu z pětice posvátných hor (Wu-jüe), hoře Cheng-šan. Poté jej k sobě pozvala bohyně Královna matka západu (Si-wang-mu), u ní svoje učení završil a byl obdařen posvátnými spisy pojednávajícími o mysteriích tao, houbou nesmrtelnosti (ling-č’) a kouzelnými talismany (fu-lu). Střední z bratrů Mao Ku (Mao Gu 茅固) stejně jako i nejmladší Mao Čung (Mao Zhong 茅衷) měli podle legend pracovat jako vysocí úředníci ve státní správě chanských císařů. Po smrti nejstaršího bratra odešli do hor na východě, kde k nim sestoupil z nebes, aby je zasvětil do praktik získání nesmrtelnosti. Po třech letech úsilí se i oni vznesli na nebesa. Pohoří bylo později na jejich počest přejmenováno na Mao-šan, hory Maových. Bratři Maové jsou v taoistickém panteonu dohlížiteli nad lidskými osudy a prosperitou. Nejvýše z nich stojí Mao Jing, jakožto nebeský nesmrtelný, jeho bratři dosáhli jenom stupně pozemských nesmrtelných. Několik tchangských a sungských císařů později udělilo bratrům různé čestné tituly.