tao (Tao): Porovnání verzí

Verze z 2. 8. 2026, 10:40

tao (dao 道), ústřední pojem taoismu ve všech jeho směrech. Často se nepřekládá, jelikož pro něj není přesný obsahový ekvivalent. Etymologicky vychází z původních významů znaků „cesta“, „princip“, „kráčet po cestě“, v taoistických kosmologických koncepcích označuje věčný a neměnný prazdroj všeho existujícího. Přestože je tao původcem veškerého bytí, samo o sobě je nebytím, nevnímatelnou, ničím neprojevenou bezhraničnou prázdnotou, z níž se v určitém momentu, spontánně sám od sebe zjevuje zárodek jevového vesmíru (tchaj-ťi). Současně je „cestou“, jíž se existence ubírá, protože, ač samo skryté, projevuje se v bytí prostřednictvím své síly te. Povaha této cesty je kruhová, návratná (fan), existence počínají v tao, vydělují se z jeho prázdnoty, aby se nakonec do ní opětovně navrátily a rozplynuly se ve všeobjímající jednotě. Tao je tedy původcem všech věcí a jevů a současně je v nich ukrytým nepostřehnutelným principem, který jim dává vnitřní smysl a předurčuje způsob jejich existence.

Co v nejasné změtenosti přece úplné
co předešlo zrodu Nebe i Země
tiché
prázdné
tak samo bez hnutí
cestou dosahující všeho
aniž mu cokoli hrozilo zánikem
mocné být Matkou světa
A nevědouce jak to jmenovat
značíme je Tao
a kdybych musil
já bych mu řekl Velkost
neboť velkost
to znamená vycházet
neboť vycházet
to znamená jít dál a dál
neboť jít nejdál
znamená se vracet!

(Tao‑te‑ťing, kap. 25, Mladá fronta 1994)

Třicet paprsků je dohromady kolo
ale teprve to nic mezi nimi
přivodí smysl a účel kola!
Hrnčíř roztáčí kruh, aby vyrobil nádobu
ale teprve to nic v ní
přivodí smysl a účel nádoby!
Tešeme dveře i okenice, abychom zbudovali
dům ale teprve to nic v něm
přivodí smysl a účel domu!
Tak v tom, co je, záleží prospěch
a v tom, co není, je účel a smysl!

(Tamtéž, kap. 11)

Pojem tao se v různých kontextech používal i v jiných významech. V některých kosmologických koncepcích je silou, která dává věcem život, čili má obdobný význam jako čchi; používá se i jako pojmenování pro komplex schopností a současně i ezoterických praktik, které může osvícený člověk předávat žákovi. V religiózním taoismu je tao duchovní posvátnou entitou, z níž jako její emanace povstala nejvyšší božstva Nebeský ctihodný vládce prvopočátku (Jüan-š’ tchien-cun), resp. zbožštělý Lao-c’ (Tchaj-šang Lao-ťün), aby stvořila svět a přinesla lidem poznání. Ústředním motivem taoistické věrouky je přesvědčení, že bude-li adept vytrvale provádět „pěstování Cesty“ (siou-tao), tj. věnovat se vnitřní kultivaci, modlitbám, konání ušlechtilých skutků (kung-te), ezoterickým meditacím atd., dosáhne nakonec duchovního splynutí s jedinou pravou skutečností, jíž je spirituální realita tao (te-tao). V církevní struktuře se pojmem tao označuje sekta.

Vladimír Ando

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 to znamená jít dál a dál<br/>
 neboť jít nejdál<br/>
-znamená se vracet!''
+znamená se vracet!<br/>
+<br/>
-(''Tao‑te‑ťing'', kap. 25, Mladá fronta 1994)
+'' (''Tao‑te‑ťing'', kap. 25, Mladá fronta 1994)
 ''Třicet paprsků je dohromady kolo<br/>
-ale teprve to'' nic ''mezi nimi<br/>
+ale teprve to nic mezi nimi<br/>
 přivodí smysl a účel kola!<br/>
 Hrnčíř roztáčí kruh, aby vyrobil nádobu<br/>
-ale teprve to'' nic ''v ní<br/>
+ale teprve to nic v ní<br/>
 přivodí smysl a účel nádoby!<br/>
 Tešeme dveře i okenice, abychom zbudovali<br/>
-dům ale teprve to'' nic ''v něm<br/>
+dům ale teprve to nic v něm<br/>
 přivodí smysl a účel domu!<br/>
 Tak v tom, co je, záleží prospěch<br/>
-a v tom, co není, je účel a smysl!''
+a v tom, co není, je účel a smysl!<br/>
+<br/>
-(Tamtéž, kap. 11)
+'' (Tamtéž, kap. 11)
 Pojem tao se v různých kontextech používal i v jiných významech. V některých kosmologických koncepcích je silou, která dává věcem život, čili má obdobný význam jako [[čchi (Tao)|čchi]]; používá se i jako pojmenování pro komplex schopností a současně i ezoterických praktik, které může osvícený člověk předávat žákovi. V religiózním taoismu je tao duchovní posvátnou entitou, z níž jako její emanace povstala nejvyšší božstva Nebeský ctihodný vládce prvopočátku ([[Jüan‑š’ tchien‑cun (Tao)|Jüan-š’ tchien-cun]]), resp. zbožštělý Lao-c’ ([[Tchaj‑šang Lao‑ťün (Tao)|Tchaj-šang Lao-ťün]]), aby stvořila svět a přinesla lidem poznání. Ústředním motivem taoistické věrouky je přesvědčení, že bude-li adept vytrvale provádět „pěstování Cesty“ ([[siou‑tao (Tao)|siou-tao]]), tj. věnovat se vnitřní kultivaci, modlitbám, konání ušlechtilých skutků ([[kung‑te (Tao)|kung-te]]), ezoterickým meditacím atd., dosáhne nakonec duchovního splynutí s jedinou pravou skutečností, jíž je spirituální realita tao ([[te‑tao (Tao)|te-tao]]). V církevní struktuře se pojmem tao označuje sekta.