ťin‑tan (Tao)
ťin‑tan (jindan 金丹), „zlatý elixír“, pojem používaný v taoistické literatuře v užším i širším významu. V užším označuje finální produkt transmutačních procesů v alchymii, ať už vnější (waj-tan), nebo vnitřní (nej-tan), tj. elixír (tan), jehož prostřednictvím dosahuje adept nesmrtelnosti (čchang-šeng pu-s’). Zlato v názvu symbolizuje čistou a neměnnou povahu, věčnost. Ve vnitřní alchymii se zlatým elixírem označuje abstraktně i přirozenost (sing-ming), základní danost, kterou člověk získává od nebes, a je mu proto vrozená. V širším významu pojem zlatý elixír označuje samotnou nauku, čili alchymii vnitřní i vnější.