Lung‑chu‑šan (Tao)
Lung‑chu‑šan (Longhu Shan 龙虎山), hory Draka a tygra, posvátné taoistické pohoří a poutní místo ležící na východě Číny v provincii Ťiang-si (Jiangxi), považované za kolébku religiózního taoismu. Podle legend zde ve 2. století n. l. prováděl za účelem získání elixíru nesmrtelnosti praktiky šlechtění a přetavování (siou-lien) zakladatel první taoistické sekty Čang Ling. Poté, co uspěl, se mu zjevili drak a tygr, což dalo místu jméno. Podle jiného výkladu je jméno pohoří, které se původně jmenovalo hory Mračné tapiserie (Jün-ťin-šan, Yunjin Shan 云锦山), odvozeno od dvou skalnatých vrcholů připomínajících tvarem hlavy draka a tygra. Po svém osvícení odešel Čang Ling na západ Číny šířit nauku, chránit lidi před zlými silami a léčit jejich neduhy; stoupence zde zorganizoval do sekty Cesta nebeských mistrů (Tchien-š’-tao). Jeho potomek ve 4. generaci, Čang Šeng (Zhang Sheng 张盛), se opět vrátil do Lung-chu-šanu a učinil jej nastálo sídlem generační linie nebeských mistrů (tchien-š’), hlav tohoto směru taoistického náboženství. První klášter zde byl postaven za dynastie Tchang v letech 841–846. Nebeští mistři byli respektovanými představiteli církve pro císaře mnoha dynastií. Za dynastie Jüan (13.–14. století) jim byla svěřena správa nad všemi taoistickými sektami na jih od Dlouhé řeky. V dobách největšího rozmachu stálo na území hor 10 klášterních komplexů a kolem 80 chrámů. Ústředním komplexem je dodnes zachovalý Palác nebeských mistrů, Tchien-š’-fu (Tianshifu 天师府), původně založený za dynastie Severní Sung roku 1106 a po zničení požárem roku 1673 zrekonstruovaný v 18. století. Dnes je chráněnou kulturní památkou.