Mao‑šan‑pchaj (Tao)
Mao‑šan‑pchaj (Maoshanpai 茅山派), Maošanská sekta, jedna z odnoží školy Svrchované čistoty (Šang-čching-pchaj), jejíž vliv kulminoval v 7. století a jejímž působištěm byly hory Mao-šan v jihovýchodní Číně. Nejvýznamnějším představitelem sekty byl Wang Jüan-č’ (Wang Yuanzhi 王远知, 528–635), který zasvěcení do nauky získal od přímého žáka zakladatele této tradice Tchao Chung-ťinga. V análech je označován i jako 10. patriarcha v linii školy Svrchované čistoty. O Wangovi kroniky uvádějí, že ještě za panování dynastie Suej (581–618) předpovídal Li Jüanovi, budoucímu vládci Číny, že se stane zakladatelem nové dynastie, což se i stalo; Li Jüan vstoupil do dějin jako císař Kao-cu (Gaozu, 618–626), první panovník dynastie Tchang (7.–10. stol). Wangovi se přisuzuje, že to byl on, kdo inspiroval vládce dynastie Tchang, aby na základě shodného rodového jména odvodili svůj původ od samotného Lao-c’a, jehož rodové jméno mělo podle kronik být právě Li.