Si‑šeng‑ťing (Tao)
Si‑šeng‑ťing (Xishengjing 西升经), Kniha o výstupu na západ, taoistické dílo od neznámého autora pocházející pravděpodobně z doby dynastie Ťin (3.–5. století). Uvádí se v něm teze, podle níž Lao-c’ na sklonku svého pozemského života odešel směrem na západ do Indie, přičemž ještě předtím předal učení, jakož i jeho písemnou podobu ve formě díla Tao‑te‑ťing svému následovníku Jin Simu. Teze o Lao-c’vě odchodu na západ byla v následujících několika staletích v rozepřích mezi taoisty a buddhisty argumentem taoistů pro hlásání názoru, že Lao-c’ byl ve skutečnosti mistrem Buddhy (resp. Buddhou samotným), a přinesl své učení do Indie, aby „civilizoval barbary“ (Lao-c’ chua-chu-ťing). Kniha se dělí na 39 oddílů, které pojednávají o mysteriu tao, jeho projevech a cestě k návratu do něj (te-tao). Obsahuje též údajné Jin Siho interpretace návodů, které mu měl předat Lao-c’.