fu‑ž’ (Tao)
fu‑ž’ (furi 服日), „polykání slunce“, jedna z taoistických vizualizačních praktik vnitřní kultivace (nej-lien), které se používaly zejména v tradici školy Svrchované čistoty (Šang-čching-pchaj). Prováděla se za úsvitu, tváří k východu meditující držel v ruce nadrobno rozstříhaný papírek s namalovaným znakem slunce a představoval si, že splývá se sluncem. Následně se představa slunce polkla a umístila do srdce; poté se ještě sklapovaly zuby (kchou-čch’) a polykaly se sliny. Ženy analogicky cvičily techniky polykání měsíce. Existovaly i obdobné praktiky polykání sluneční a měsíční čchi nebo jejich esence (ťing); mohly být provázeny i pohybovými cvičeními, např. Jüovou chůzí (Jü-pu).