tchaj‑si (Tao)
tchaj‑si (taixi 胎息), „embryonální dech“, pojem z taoistické vnitřní alchymie (nej-tan). Označuje specifický stav spojený s etapou transformace čchi na ducha (lien-čchi chua-šen), při němž ustává obvyklé dýchání nosem a je nahrazeno vnitřním kolováním transformované čchi v břiše či jejím prostupováním pupkem a kůží. V adeptovi se vytváří božské embryo (šeng-tchaj), jehož projevem je, že sám dýchá jako dítě v embryonálním stadiu.