ťiao (Tao): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">ťiao</span> (jiao 醮), „oběť, obětování“, jeden z hlavních rituálů religiózního taoismu. Jeho základním účelem je navázat a potvrzovat spojení komunity s ochrannými božstvy. Obřady se pořádají jednou za několik let a trvají jeden i více dnů. Řídí je taoistický mistr ([[tao‑š’ (Tao)|tao-š’]]), obvykle z linie Cesta správné jednoty ([[Čeng‑i‑tao (Tao)|Čeng-i-tao]]). Bývají bohatě strukturované, jejich součástí je např. procesí, při němž se nosí soška božstva, recitují se posvátné texty, používají se při nich různé liturgické předměty ([[fa-čchi (Tao)|fa-čchi]]), mohou se provádět i extatické tance, při nichž tanečník-médium v transu vchází v kontakt s vyššími silami. V místních chrámech se jako obětiny pálí vonný olej a tyčinky nebo se klade na oltář ovoce, maso a rýžové víno. Obřady obětování se v kombinaci s očistnými rituály ([[čaj (Tao)|čaj]]) začaly jako oficiální zavádět do praxe taoistické církve v sektě Zázračného klenotu ([[ |
+ | <span id="entry">ťiao</span> (jiao 醮), „oběť, obětování“, jeden z hlavních rituálů religiózního taoismu. Jeho základním účelem je navázat a potvrzovat spojení komunity s ochrannými božstvy. Obřady se pořádají jednou za několik let a trvají jeden i více dnů. Řídí je taoistický mistr ([[tao‑š’ (Tao)|tao-š’]]), obvykle z linie Cesta správné jednoty ([[Čeng‑i‑tao (Tao)|Čeng-i-tao]]). Bývají bohatě strukturované, jejich součástí je např. procesí, při němž se nosí soška božstva, recitují se posvátné texty, používají se při nich různé liturgické předměty ([[fa-čchi (Tao)|fa-čchi]]), mohou se provádět i extatické tance, při nichž tanečník-médium v transu vchází v kontakt s vyššími silami. V místních chrámech se jako obětiny pálí vonný olej a tyčinky nebo se klade na oltář ovoce, maso a rýžové víno. Obřady obětování se v kombinaci s očistnými rituály ([[čaj (Tao)|čaj]]) začaly jako oficiální zavádět do praxe taoistické církve v sektě Zázračného klenotu ([[Ling‑pao‑pchaj (Tao)|Ling-pao-pchaj]]) od 5. století, po formální stránce je rozpracoval v 10. století sungský reformátor [[Tu, Kuang-tching (Tao)|Tu Kuang-tching]]. V průběhu této dynastie obřad obětování nahradil očistné rituály, jejichž použití se postupně omezilo na pohřební liturgii a zádušní mše ([[chung-tchou, wu‑tchou (Tao)|chung-tchou]]). |
''[[:Kategorie:Aut: Ando Vladimír|Vladimír Ando]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Ando Vladimír|Vladimír Ando]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 25. 6. 2026, 20:54
ťiao (jiao 醮), „oběť, obětování“, jeden z hlavních rituálů religiózního taoismu. Jeho základním účelem je navázat a potvrzovat spojení komunity s ochrannými božstvy. Obřady se pořádají jednou za několik let a trvají jeden i více dnů. Řídí je taoistický mistr (tao-š’), obvykle z linie Cesta správné jednoty (Čeng-i-tao). Bývají bohatě strukturované, jejich součástí je např. procesí, při němž se nosí soška božstva, recitují se posvátné texty, používají se při nich různé liturgické předměty (fa-čchi), mohou se provádět i extatické tance, při nichž tanečník-médium v transu vchází v kontakt s vyššími silami. V místních chrámech se jako obětiny pálí vonný olej a tyčinky nebo se klade na oltář ovoce, maso a rýžové víno. Obřady obětování se v kombinaci s očistnými rituály (čaj) začaly jako oficiální zavádět do praxe taoistické církve v sektě Zázračného klenotu (Ling-pao-pchaj) od 5. století, po formální stránce je rozpracoval v 10. století sungský reformátor Tu Kuang-tching. V průběhu této dynastie obřad obětování nahradil očistné rituály, jejichž použití se postupně omezilo na pohřební liturgii a zádušní mše (chung-tchou).