Tu, Kuang-tching (Tao)
Tu, Kuang-tching (Du Guangting 杜光庭), 849–933, též Tu Šeng-pin (Du Shengbin 杜圣宾), významný taoistický učenec z konce dynastie Tchang a počátku období Pěti dynastií. V mládí byl pilným studentem konfuciánských nauk, ovšem poté, co se mu nepodařilo složit úřednické zkoušky, odešel do ústraní na horu Tchien-tchaj, kde se věnoval pěstování tao podle praktik školy Svrchované čistoty (Šang-čching-pchaj) u mistra, jenž byl pokračovatelem S’-ma Čcheng-čena v 5. generaci. Ač žil stranou společenského života, jeho jméno se stalo slavným. Roku 881 ho pozval ke dvoru tchangský císař Si-cung a později po rozpadu dynastie Tchang se stal osobním učitelem syna zakladatele jednoho z království na západě Číny. Posléze však odešel do kláštera na hoře Čching-čcheng-šan poblíž Čcheng-tu, kde strávil zbytek života. Tu Kuang-tching napsal mnoho děl o taoistickém učení, jeho historii a magických praktikách. Na základě různých legend a mýtů systematizoval a zobecnil představu Tchaj-šang Lao-ťüna, zbožštělého Lao-c’a, jakožto vtělení tao a stvořitele světa i iniciátora taoistického učení. Mnoho úsilí věnoval systematizaci taoistických rituálů a zavedl i některé nové. Velkým jeho přínosem bylo celoživotní editování a komentování děl v kanonickém korpusu Tao‑cang.