Jang, Si (Tao)

Jang, Si (Yang Xi 杨羲, 330–386), považuje se za zakladatele sekty Svrchované čistoty (Šang-čching-pchaj), původně úředník u císařského dvora dynastie Východní Ťin, která v důsledku obsazení severu Číny kočovnými kmeny přemístila své sídlo na jih, poblíž dnešního Nankingu v jihovýchodní Číně. Jeho vstup na scénu je typicky taoistický – přišel s tvrzením, že v nočních vizích k němu sestoupili ze sféry Svrchované čistoty (San-čching) nesmrtelní (čen-žen), mezi nimi i předkové žijících aristokratů nebo mystička Wej Chua-cchun, a obdarovali jej posvátnými písmy (Čen‑kao), jakož i zasvěcením do praktik nesmrtelnosti. Dále od nich dostal pověření, aby tyto texty předal šlechtické rodině Sü, jejímž byl chráněncem. Dít se to mělo mezi lety 364–370. Též mu měli sdělit, že se blíží zkáza světa, konkrétně roku 384, kterou přežijí jen někteří příslušníci aristokracie. Snahou Jang Siho bylo přizpůsobit Cestu nebeských mistrů (Tchien-š’-tao), zprofanovanou účastí v lidových rebeliích, potřebám honorace, přitahované taoistickými představami o možnosti dosažení nesmrtelnosti, jakož i podmínkám v jižní Číně, ovlivňované taoismem, jak ho hlásal Ke Chung. Učení se mělo stát novou doktrínou nahrazující staré nauky. Texty sestavené Jangem a později editované Tchao Chung-ťingem se staly základními písemnostmi školy Svrchované čistoty.

Vladimír Ando