fu‑lu‑pchaj (Tao): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">fu‑lu‑pchaj</span> (fulupai 符箓派), školy talismanů a registrů, souborný název pro ty směry a sekty religiózního taoismu, u nichž klíčovou roli v náboženské praxi hraje používání talismanů, registrů ([[fu‑lu (Tao)|fu-lu]]) a zaklínadel, jakožto prostředků k zahánění zlých sil a léčení nemocí těmito silami vyvolaných. Navazují na praktiky a učení prvních taoistických sekt Cesta nebeských mistrů ([[Tchien‑š’‑tao (Tao)|Tchien-š’-tao]]), Cesta nejvyššího míru ([[Tchaj‑pching‑tao (Tao)|Tchaj-pching-tao]]) a pozdější školy Zázračného klenotu ([[ |
+ | <span id="entry">fu‑lu‑pchaj</span> (fulupai 符箓派), školy talismanů a registrů, souborný název pro ty směry a sekty religiózního taoismu, u nichž klíčovou roli v náboženské praxi hraje používání talismanů, registrů ([[fu‑lu (Tao)|fu-lu]]) a zaklínadel, jakožto prostředků k zahánění zlých sil a léčení nemocí těmito silami vyvolaných. Navazují na praktiky a učení prvních taoistických sekt Cesta nebeských mistrů ([[Tchien‑š’‑tao (Tao)|Tchien-š’-tao]]), Cesta nejvyššího míru ([[Tchaj‑pching‑tao (Tao)|Tchaj-pching-tao]]) a pozdější školy Zázračného klenotu ([[Ling‑pao‑pchaj (Tao)|Ling-pao-pchaj]]). Největšího vlivu dosahovaly mezi 4.–6. stoletím, kdy byly státem podporovanými náboženskými strukturami. Svůj vliv později postupně ztratily, zůstaly však oblíbenou vírou u prostých lidí. Za dynastie Sung (10.–13. století) do nich pronikly prvky tradice vnitřní alchymie ([[nej‑tan (Tao)|nej-tan]]), jakož i čchanového buddhismu. Později spolu s řadou jiných sekt jižní Číny splynuly se školou Cesta správné jednoty ([[Čeng‑i‑tao (Tao)|Čeng-i-tao]]). |
''[[:Kategorie:Aut: Ando Vladimír|Vladimír Ando]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Ando Vladimír|Vladimír Ando]]''<br /> |
||
Verze z 25. 6. 2026, 16:21
fu‑lu‑pchaj (fulupai 符箓派), školy talismanů a registrů, souborný název pro ty směry a sekty religiózního taoismu, u nichž klíčovou roli v náboženské praxi hraje používání talismanů, registrů (fu-lu) a zaklínadel, jakožto prostředků k zahánění zlých sil a léčení nemocí těmito silami vyvolaných. Navazují na praktiky a učení prvních taoistických sekt Cesta nebeských mistrů (Tchien-š’-tao), Cesta nejvyššího míru (Tchaj-pching-tao) a pozdější školy Zázračného klenotu (Ling-pao-pchaj). Největšího vlivu dosahovaly mezi 4.–6. stoletím, kdy byly státem podporovanými náboženskými strukturami. Svůj vliv později postupně ztratily, zůstaly však oblíbenou vírou u prostých lidí. Za dynastie Sung (10.–13. století) do nich pronikly prvky tradice vnitřní alchymie (nej-tan), jakož i čchanového buddhismu. Později spolu s řadou jiných sekt jižní Číny splynuly se školou Cesta správné jednoty (Čeng-i-tao).