Kuo, Siang (Tao)
Kuo, Siang (Guo Xiang 郭象), také Kuo C’-süan (Guo Zixuan 郭子 玄), 252?–312, významný představitel neotaoismu (čching-tchan), editor klasického díla Čuang‑c’ a autor nejdůležitějšího komentáře k němu. Žil v neklidné válečné době po pádu dynastie Chan. Na rozdíl od většiny stoupenců neotaoismu, kteří se politiky stranili (Ču-lin čchi-sien), působil na vysokém úřednickém postu u jednoho z tehdejších vládců. Kromě toho, že Kuo edičně přeskupil původní text do 33 kapitol a vynechal kapitoly, jejichž autorem podle něj Čuang-c’ nebyl, napsal k textu mnoho výkladů a komentářů, v nichž rozvíjí taoistické koncepce. Podle Kuo Sianga nebytí (wu) nemůže být zdrojem bytí, jelikož z „ničeho“ nemůže vzniknout „něco“. Všechno bytí podle něj vzniká spontánně (c’-žan), samo sebou, bez jakékoliv vnější vůle, jenom spontánní samotransformací, c’-chua (zihua 自化), která je v nich přítomna a předchází jim. Člověk je jednou z forem bytí vzniklou rozrůzněním, přeměnami, pien-chua, jednotné primární čchi (jüan-čchi). Tyto nekonečné přeměny jsou příčinou různosti lidí a jejich osudů. Na rozdíl od tradiční představy taoisty-mudrce jako samotáře, jenž se straní společnosti a řídí se zásadou ne-konání (wu-wej), je podle Kuo Sianga skutečným mudrcem ten, kdo žije ve společenství, kam jej osud zasadil a kde využívá svých schopností v jeho prospěch, čímž naplňuje přirozený řád věcí, jelikož lidské vztahy patří do něj stejně jako řeky či hory.