Š’, Tchaj (Tao)
Š’, Tchaj (Shi Tai 石泰), ?–1159, též Š’ Te-č’ (Shi Dezhi 石得之), přezdívkou Cchuej-süan-c’ (Cuixuanzi 翠玄子), Mistr smaragdového mystéria, 2. patriarcha jižní linie (Nan-cung) školy vnitřního elixíru (nej-tan), přímý pokračovatel jejího zakladatele Čang Po-tuana. Patřil k taoistům, kteří pěstování Cesty (siou-tao) prováděli nikoli v úplném odloučení od společnosti, nýbrž v zapojení do každodenní činnosti, když se živil jako krejčí. Během života navštívil mnohá posvátná taoistická místa ve snaze najít si mistra, který by jej vedl. Nakonec se stal žákem Čang Po-tuana, jenž jej zasvětil do tajů vytváření vnitřního elixíru. Díky zvládnutí metod pěstování života (jang-šeng) se Š’ Tchaj prý dožil 137 let. Na rozdíl od mnoha jiných taoistů Š’ Tchaj neuznával ideu spojování taoismu s konfucianismem a buddhismem. Je autorem krátkého díla Kapitoly o návratu k prvopočátku, Chuan‑jüan‑pchien (Huanyuanpian 还元篇), v němž formou veršů vysvětluje své pojímání vnitřní alchymie.