ťiou‑chuan‑tan (Tao)
ťiou‑chuan‑tan (jiuhuandan 九环丹), „devětkrát otočená rumělka“, „devětkrát transformovaný elixír“, pojem taoistické vnější alchymie (waj-tan). Základní ingrediencí, která se nechala procházet procesem transformace, byla rumělka. Tavením se z ní získávala rtuť a ta se zpětně oxidovala v rumělkově červený oxid. Věřilo se přitom, že z opakovaně transmutované rumělky vznikne zlatý elixír (ťin-tan) mimořádné účinnosti, jehož požití přivodí takovou přeměnu tkání, která zajistí fyzickou nesmrtelnost, věčný život. Slavný alchymista Ke Chung popisuje vlastnosti elixíru takto: „U jednou otočeného elixíru se dosahuje nesmrtelnosti požíváním po dobu tří let; u dvakrát otočeného elixíru se nesmrtelnosti dosahuje požíváním po dobu dvou let; u třikrát otočeného elixíru se nesmrtelnosti dosahuje požíváním po dobu jednoho roku; u čtyřikrát otočeného elixíru se nesmrtelnosti dosahuje požíváním po dobu půl roku; u pětkrát otočeného elixíru se nesmrtelnosti dosahuje požíváním po dobu sto dní; u šestkrát otočeného elixíru se nesmrtelnosti dosahuje požíváním po dobu čtyřiceti dní; u sedmkrát otočeného elixíru se nesmrtelnosti dosahuje požíváním po dobu třiceti dní; u osmkrát otočeného elixíru se nesmrtelnosti dosahuje požíváním po dobu deseti dní; u devětkrát otočeného elixíru se nesmrtelnosti dosahuje požíváním po dobu tří dní.“ Později se pojem používal v přeneseném smyslu i ve vnitřní alchymii (nej-tan), kde ovšem transmutovanými ingrediencemi jsou tělní substance (san-pao), alchymickým nádobím je lidské tělo (ting-lu) a alchymickým procesem je vnitřní zušlechťování meditačními praktikami (siou-lien).