Li, Šao-ťün (Tao)
Li, Šao-ťün (Li Shaojun 李少君), proslulý taoistický alchymista a mág (fang-š’) z období Západních Chanů, s nímž především je spjata představa dosažení nesmrtelnosti (sien) jako výsledku požívání alchymických elixírů (tan). Působil na dvoře císaře Wu-tiho (vládl 140–86 před n. l.), jehož si získal prováděním kouzel a zejména tvrzením, že se dokáže přenést na bájné ostrovy Pcheng-laj a vstoupit v kontakt s nesmrtelnými, kteří na nich přebývají. Li o sobě tvrdil, že je mu již několik set let, prováděl různá magická a zdravotní cvičení, vyráběl elixíry, jež měly zajistit dlouhověkost, zdržoval se přijímání potravy (pi-ku) a na císařském dvoře prováděl i pokusy s transmutací rumělky v zlato. Pro zajištění úspěchu byla podle něj nezbytná invokace a pomoc božstva Pána krbu (Cao-ťün). Rituály, jimiž se na něj obracel, se považují za počátek uctívání tohoto později velmi oblíbeného lidového božstva. Popis okolností smrti Li Šao-ťüna představuje v taoistické literatuře první záznam fenoménu uvolnění se z mrtvoly (š’-ťie), tj. odchodu transformovaného ducha z těla.