Lung‑men‑pchaj (Tao)
Lung‑men‑pchaj (Longmenpai 龙门派), sekta Dračí brány, patří mezi hlavní sekty školy Cesta dokonání skutečnosti (Čchüan-čen-pchaj) působící hlavně v severní Číně. Založil ji ve 13. století Čchiou Čchu-ťi, jeden ze Sedmi severních opravdových (Pej čchi-žen), učedníků a pokračovatelů zakladatele školy Wang Čchung-janga. Jméno dostala podle místa, kde Čchiou dlouhodobě pobýval a věnoval se praktikám pěstování Cesty (siou-tao) – jeskynního komplexu Dračí brána, Lung-men, poblíž někdejšího hlavního města Luo-jangu. Časem se sekta rozšířila po celé zemi a stala se jedním z nejvlivnějších taoistických proudů. Výsadní postavení měla zejména za mongolské dynastie Jüan (13.–14. století), především díky morální autoritě Čchiou Čchu-ťiho, který si dokázal naklonit samotného panovníka Čingischána. Za následující dynastie Ming (14.–17. století) její význam poklesl a znovu se etablovala díky úsilí reformátora Wang Čchang-jüea v polovině 17. století. Zpočátku tento směr představovaly spíše komunity taoistů poustevnicky žijících na posvátných horách, postupnou integrací si vytvořila své klášterní struktury a linii patriarchů. Pro školu je typické provádění praktik vnitřní alchymie (nej-tan), snaha dosáhnout vyčištění a ztišení mysli (čching-ťing) a dále spojování prvků učení taoismu, konfucianismu a buddhismu.