Wang, Čchung-jang (Tao)
Wang, Čchung-jang (Wang Chongyang 王重阳), 1113–1170, Wang Zdvojený jang, původním jménem Wang Čung-fu (Wang Zhongfu 王中孚), zakladatel hlavní linie taoismu v severní Číně, Cesty dokonání pravé skutečnosti (Čchüan-čen-tao). Pocházel z bohaté rodiny a měl klasické, tj. konfuciánské vzdělání. V souladu s rodinnou tradicí působil zprvu jako úředník ve státní správě. Nedobré zážitky z válečných časů, plenění země dobyvateli ze severu i domácími bandity, jej odrazovaly od pokračování v kariéře, a hledal proto hlubší smysl života v naukách čchanového buddhismu a taoismu. Jednoho dne roku 1159 se mu prý zjevil slavný taoista Lü Tung-pin, jenž měl žít v době dynastie Tchang, a zasvětil jej do tajů nauky. Wang poté opustil post i rodinu a vzdálil se do posvátných hor Čung-nan-šan, kde poustevničil v chatrči. Roku 1167 podpálil svůj příbytek a odešel na východ země na Šantungský poloostrov, kde začal hlásat nauku o dokonání pravé skutečnosti. Jeho mise se potkala s úspěchem a měl mnoho žáků, kteří v jednotlivých částech kraje zakládali kongregace, v nichž se scházeli k modlitbám a meditacím. Wang a jeho stoupenci žili asketickým životem, dodržovali celibát, uchylovali se k poustevničení nebo putovali po zemi jako žebraví mniši. Hlavní náplní jejich praxe byly meditace za účelem vnitřního ztišení a pročištění (čching-ťing). Wangovo učení představovalo návrat ke kořenům taoistické praxe, nevyžadující složité rituály a založené na vnitřní kultivaci (nej-lien). Věřil, že vnitřní oproštění se od všech tužeb spolu s dobročinností vůči okolí postačují k vytvoření zlatého elixíru (ťin-tan), jenž zajišťuje duchovní transformaci. V tom navázal na praktiky vnitřní alchymie; v genealogiích se označuje za 5. patriarchu severní tradice této školy (Pej wu-cu). Z Wangových žáků je nejznámějších sedm jeho pokračovatelů, tzv. Sedm severních opravdových (Pej čchi-čen); po mistrově smrti si založili vlastní školy a šířili jeho nauku dále. Wang Čchung-jang zachytával svoje myšlenky a učení i formou veršů. Je autorem mnoha básní, z nichž část shromáždili do sbírek jeho žáci. Největší je Antologie o Čchung-jangově dokonání pravé skutečnosti, Čchung‑jang čchüan‑čen ťi (Chongyang quanzhen ji 重阳全真集); nachází se v korpusu taoistických děl Tao‑cang.