Čching‑čcheng‑šan (Tao)
Čching‑čcheng‑šan (Qingcheng Shan 青城山), doslova Hora zelených hradeb, posvátná taoistická hora ležící severozápadně od hlavního města provincie S’-čchuan (Sichuan), nejstarší taoisty uctívaná místa. Zde a na nedaleké Hoře jeřábího volání (Che-ming-šan) měl ve 2. století n. l. meditovat a v mystický kontakt s božskými silami vejít zakladatel první taoistické náboženské sekty Čang Ling a odtud se nové učení začalo šířit. Poutním místem byla hora již před naším letopočtem. První chrámy se na ní začaly budovat za dynastie Tchang (7.–10. století), historii hory a s ní spjaté legendy sepsal na konci 8. století zde pobývající významný taoistický učenec Tu Kuang-tching. Od doby dynastie Jüan (13.–14. století) se zdejší komunita dostává pod vliv severní linie taoismu (Čchüan-čen-tao) a od 17. století spadá pod sektu Dračí brány (Lung-men-pchaj) této linie. Lokalita je známá živou tradicí provádění ženské vnitřní alchymie (nü-tan). K významným stavbám patří chrám Palác zbudování štěstí, Ťien-fu-kung (Jianfugong 建福宫), založený roku 730, Klášter stálého tao, Čchang-tao-kuan (Changdaoguan 常道观), poblíž něhož je jeskyně, kde měl meditovat Čang Ling, a stojí věkovitý věkovitý strom, který měl osobně vysadit, a Palác svrchované čistoty, Šang-čching-kung (Shangqinggong 上清宫) na vrcholu hory. Vzhledem ke své historii má lokalita blízké vazby k centru nebeských mistrů (tchien-š’) v horách Lung-chu-šan ve východní Číně.