Čang, Jü-cchaj (Tao)
Čang, Jü-cchaj (Zhang Yucai 张与材), ?–1316, nebeský mistr (tchien-š’) 38. generace. Působil za mongolské dynastie Jüan, která byla zpočátku příznivě nakloněna sektě Nebeských mistrů (Tchien-š’-tao) sídlící na jihu Číny v horách Lung-chu-šan. Roku 1304 císař Čcheng-cung udělil Čangovi titul „Pán správné jednoty“ a pověřil jej pravomocemi řídit taoistickou církev v jižní Číně. Od té doby se sekty s tradicí používání talismanů (fu-lu), jejichž hlavními představitelkami byly sekta Nebeských mistrů, sekta Svrchované čistoty (Šang-čching-pchaj) a sekta Zázračného klenotu (Ling-pao-pchaj), začaly nazývat jednotně Cestou správné jednoty (Čeng-i-tao).