lien‑šen chuan‑sü (Tao)
lien‑šen chuan‑sü (lianshen huanxu 炼神还虚), „přetavování ducha a návrat do prázdnoty“, třetí a závěrečná etapa procesu vnitřní alchymie (nej-tan). Navazuje na etapu přetavování čchi v ducha šen (lien-čchi chua-šen) a v rámci tří fází postupu (san-kuan) se nazývá svrchním průchodem, šang-kuan (shangguan 上关). Z transmutovaných substancí nyní zůstává již jen duch šen, který se přemístí do horního tan-tchienu v hlavě. Po přibližně třech letech dalšího kultivování, které spočívá v koncentračním ztišování, se adeptu otevírá tzv. nebeská brána, tchien-men (tianmen 天门), tj. změkčí se a rozevírá fontanela jako u novorozenců a duch začíná skrze ni vystupovat z těla (čchu-šen). V textech se popisuje, že tento jev provází objevení se poletujících sněhových vloček před vnitřním zrakem a zlaté svatozáře kolem těla. Tato je „mateřským mlékem“, potravou pro duchovní tělo vzniklé z těla hmotného. Následujících šest let se primární jangový duch postupně vysílá stále dál z těla ven, pokaždé se však musí přivést zpátky, jinak by se předčasně oddělil od těla a realizace by se nedosáhlo. Dokud cokoli vnímá, znamená to, že stále obsahuje zbytky jinového ducha a transformace ještě není ukončena. Během poslední fáze musí proto dojít k jeho absolutnímu utišení, ustálení a vyprázdnění. Tím nabývá povahu shodnou s prázdnotou tao a je připraven na splynutí s ní (te-tao) a tím dosažení věčné neměnnosti, čili nesmrtelnosti, což je konečný cíl mystického snažení.