che‑čchi (Tao)
che‑čchi (heqi 合气), „spojování čchi“, pojem označující rituální sexuální praktiky prováděné v prvních taoistických sektách nebeských mistrů (Tchien-š’-tao). Spojení muže a ženy symbolizovalo spojování tvořivých kosmických sil jin a jangu (jin-jang). Provádělo se mezi nezadanými mladými páry, časově se slaďovalo s hypotetickým střídáním se jin-jangu v přírodě, chodem pěti hybatelů (wu-sing), konstelací souhvězdí atd.; aktu předcházela meditační i fyzická cvičení řízená kněžími. Praktiky che-čchi narážely na nelibost veřejného mínění, proto postupem času vymizely. Částečně se později adaptovaly a transformovaly v duální kultivaci (šuang-siou), tj. taoistických metodách pěstování života (jang-šeng) využívajících i pohlavní spojení muže a ženy (fang-čung-šu).