Čou‑i cchan‑tchung‑čchi (Tao)
Čou‑i cchan‑tchung‑čchi (Zhouyi cantongqi 周易参同契), přibližný překlad Shoda trojího podle čouské Knihy proměn, nejstarší známý alchymický text v Číně. Původní verze vznikla pravděpodobně v době dynastie Chan v 1.–2. století n. l. a jejím tvůrcem měl být legendární nesmrtelný Wej Po-jang. Podle některých badatelů je však dochovaná verze starší kompilací ze začátku dynastie Tchang ze 7. století a je výsledkem postupných editací textu v průběhu několika staletí. Dílo mnohokrát vyšlo v komentovaných verzích a dočkalo se přes sto edicí. Napsáno je formou čtyř- nebo pětislabičných veršů, obrazným jazykem a metaforickými vyjádřeními, které je činí mnohoznačným a obtížně srozumitelným. Text pojednává abstraktně o principech alchymického procesu: nebesa a zemi (tchien-ti) označuje za tavicí tyglík (ting-lu), esenci ťing za ingredienci, která se má tavit, pět hybatelů (wu-sing) za pomocníky procesu, jehož výsledkem má být vytavení elixíru nesmrtelnosti (tan). Používány jsou též odkazy na hexagramy ze starobylé Knihy proměn (I‑ťing). Přesto, že neposkytuje žádné konkrétní návody a postupy, těšila se v celé své historii kniha velké úctě zástupců alchymie jak vnější (waj-tan), tak vnitřní (nej-tan).