Tchan, Čchiao (Tao)
Tchan, Čchiao (Tan Qiao 谭峭), též Tchan Ťing-šeng (Tan Jingsheng 谭景升), taoista a učenec z období přelomu dynastie Tchang a Pěti dynastií (9.–10. století). Pocházel z rodiny vysoce postaveného konfuciánského vzdělance, jeho otec byl ředitelem Císařské akademie. Svého mimořádně nadaného syna rovněž vedl ke společenské kariéře, ovšem Tchana mnohem více přitahovaly příběhy o nesmrtelných (sien) a učení Lao-c’a než představa úřednického postu. Přesvědčil otce, aby mu dovolil navštívit taoistický klášter v horách Čung-nan-šan poblíž hlavního města. Odtud se však už nikdy nevrátil domů a dál putoval po posvátných taoistických horách, rozhodnut plně zasvětit svůj život hledání nesmrtelnosti. Když za ním otec vyslal sluhu se šatstvem a penězi, Tchan všechno rozdal, protože už o světský život vůbec nestál. Dlouho pobýval v pohoří Sung-šan, kde se deset let učil u taoistického mistra (tao-š’) uměním zdržování se potravy (pi-ku) či pěstování života (jang-šeng) a postupně získával neobvyklé dovednosti. Říká se o něm, že jej někdy viděli celý den ležet na sněhu nebo v dešti bez známek života, jako by byl mrtvý. Později se přesunul do hor Cheng-šan (Wu-jüe), kde podle pověstí dovršil své úsilí vytvořením zlatého elixíru (ťin-tan), díky němuž byl schopen měnit fyzickou podobu nebo procházet bez úhony ohněm a vodou. Poté odešel na horu Čching-čcheng-šan, kde se jeho stopa ztrácí. Tchan Čchiaovi se připisuje autorství díla Chua‑šu (Huashu 化书), Kniha metamorfóz, publikovaného roku 930. V díle jsou v šesti kapitolách rozváděny úvahy o povaze světa. Všechny věci a jevy podle nich vznikají posloupnou transformací z prázdnoty tao: z prázdnoty se nejprve transformuje duch šen, šen se transformuje v čchi a z čchi se transformují tvary sing (xing 形), postřehnutelné bytí. Ačkoli je toto bytí objektivní, nelze je podle autora přímo poznat, protože je nám zprostředkováváno smysly. To, co vnímáme, je tudíž jen jako odrazy věcí v zrcadle, napohled sice věrné, avšak nejsou to věci a jevy samy o sobě. Kniha metamorfóz měla výrazný vliv na pozdější filozofické myšlení, zejména taoistickou i konfuciánskou metafyziku.