taoistická božstva (Tao)
taoistická božstva, personifikované nadpřirozené síly v náboženském taoismu. Se vznikem religiózní formy taoismu zhruba od 2. století n. l. se součástí věrouky stává i vzývání božstev. Zpočátku byl hlavním božstvem deifikovaný Lao-c’ (Tchaj-šang Lao-ťün) a uctívána byla i některá starší lidová či tradiční božstva, např. Tři hodnostáři (San-kuan). Pod vlivem buddhistického náboženství se postupně rozrůstá i v taoismu panteon božstev, která obývají všechny sféry, od kosmické až po nitro lidského těla. Nejvýše v hierarchii jsou božstva nebeská. Z nich vždy bylo jedno nejuctívanější, ovšem jeho konkrétní nositel se v různých historických údobích či školách měnil. Na nejvyšším postu se takto objevují Pán a vládce Lao (Lao-ťün), Nebeský vládce prvopočátku (Jüan-š’ tchien-cun), Tři čistoty (San-čching) a Nefritový císař (Jü-chuang). V další hierarchizaci se nebeská božstva ještě dělí do několika vrstev. Nejuctívanější jsou Tři čistoty (San-čching), což jsou tři nejvyšší nebeské sféry a současně z nich transformovaná božstva, takzvaní nebeští ctihodní (tchien-cun); tito vládnou vesmíru a prostřednictvím nižších božstev nebo nesmrtelných (sien) předávají lidem nauku a učí je, jak žít správně v souladu s věčnými zákony tao. Pod nimi sídlí Čtyři řídící, S’-jü (Siyu 四御). Hlavním mezi nimi je Nefritový císař, vládce nad všehomírem; v jiných interpretacích bývá vnímán jako nejvyšší ze Tří čistot. Následujícím ze čtveřice je Velký vládce severního pólu, Pej-ťi ta-ti (Beiji dadi 北极 大帝). Je vesmírným božstvem, které pomáhá Nefritovému císaři řídit pohyb nebeských těles, chod nebes a země a střídání ročních období. Dalším je Svrchovaný vládce nebeský císař, Tchien-chuang šang-ti (Tianhuang shangdi 天皇上帝); odpovídá za součinnost mezi nebesy, zemí a člověkem a dohlíží na vojenské aktivity lidí. Do čtveřice ještě patří Bohyně císařovna země, Chou-tchu-chuang ti-čchi (Houtuhuang diqi 后土皇地衹); tato bohyně země, hor a řek zajišťuje, aby tvořivá síla jin-jang neustále plodila všechny pozemské věci. Božstvo bylo původně mužského rodu, za dynastie Tchang (7.–10. století) se začína objevovat i v ženské podobě a od doby, kdy mu manželka sungského císaře Čen-cunga (998–1022) nechala postavit chrám v posvátném pohoří Sung-šan (Wu-jüe), se uctívá už jen jako ženské božstvo. Čtyřmi řídícími bývá označována i jiná skupina božstev – vládcové čtyř pólů vesmíru, to jest pólu severního, jižního, východního a západního. Mezi nebeská božstva patří dále seskupení Slunce, Měsíc a pět planet. Slunce je zobrazováno jako bůh mužský, dekorovaný zlatým sluncem. Měsíc je bůh ženský, dekoraci má v podobě bílé luny; pěti planetami jsou Jupiter, Saturn, Venuše, Neptun a Mars. Jako božská jsou uctívána i některá souhvězdí, nejvíce Velký vůz, nazývaný Severní naběračkou (Pej-tou). Velmi uctívanou bohyní je matka tohoto souhvězdí Tou-mu, taoistická obdoba buddhistického božstva milosrdenství, Kuan-jin. K nebeským božstvům se ještě řadí duchové čtyř světových stran – východní stranu ovládá Azurový drak, Čching-lung (Qinglong 青龙), jižní Rudý pták, Čch’-čchüe (Chique 赤雀), západu vládne Bílý tygr, Paj-chu (Baihu 白虎) a severu Temný válečník, Süan-wu (Xuanwu 玄武). Z nižších božstev pozemské sféry jsou nejenom mezi taoisty, ale celkově v lidových zvyklostech velmi oblíbenými bůh rodinného krbu Cao-ťün, božstvo bohatství a prosperity Cchaj-šen, ochránce měst Čcheng-chuang nebo strážci vchodových dveří men-šen. V této sféře přebývají také ochránci měst podřízení zemští bůžci, Tchu-ti; jejich úkolem je chránít svá území a jejich obyvatele, a to od celých provincií až po jednotlivé lokality, ulice či domy. Do postavení Tchu-tiů byly někdy posmrtně povyšovány i slavné místní osobnosti. Historický předobraz má i Král léčiv (Jao-wang), k němuž směřují prosby při zdravotních nesnázích; v tomto božstvu je uctíván slavný tchangský lékař Sun S’-miao. Populární skupinou božstev „lidského“ původu jsou nesmrtelní (sien), historické nebo napůl mytologické postavy taoistů, kterým legendy přisuzují, že dosáhli konečného osvobození tím, že duchovně splynuli se stavem prvopočátku (te-tao). Oplývají zázračnými vlastnostmi, mohou létat, současně pobývat na více místech, nechat mizet věci apod. V různých převtěleních se vracejí na zem a zjevují se hledačům Cesty, aby jim pomohli v jejich úsilí.