ting‑lu (Tao): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">ting‑lu</span> (ding-lu 鼎炉), „trojnožka a pícka“, pojem taoistické alchymie, vnitřní ([[nej‑tan (Tao)|nej-tan]]) i vnější ([[ |
+ | <span id="entry">ting‑lu</span> (ding-lu 鼎炉), „trojnožka a pícka“, pojem taoistické alchymie, vnitřní ([[nej‑tan (Tao)|nej-tan]]) i vnější ([[waj‑tan (Tao)|waj-tan]]). Ve vnější alchymii je trojnožka nebo tyglík většinou hermeticky uzavíratelná nádoba, do níž se vkládají komponenty, které mají projít transformací. Před použitím se na ni nanesla několikacentimetrová vrstva tzv. bahna šest-jedna, liou-i ni (liou-yi ni 六一泥), která se nechala schnout 100 dní na slunci. Hmota se vyráběla složitými postupy, které rovněž trvaly 100 dní. Šestka a jednička v názvu v numerologii využívající tzv. Říční obrazec ([[Che‑tchu (Tao)|Che-tchu]]) odpovídají severní světové straně, jednička mimoto symbolizuje nebesa a šestka zemi. Sever podle učení o pěti hybatelích ([[wu‑sing (Tao)|wu-sing]]) má vztah k uzavírání, schraňování, nebesa a země jsou pak rámcem, v němž se tvoří a existuje všechno bytí. Vycházelo se z kosmologické teze „jednička nebes rodí vodu a šestka země ji dovršuje“ ve víře, že uzavření nádoby do takovéhoto obalu napomůže vyprodukovat elixír kýžené kvality. Pícka je uzavřený nebo otevřený zdroj plamene. Tyglík se kladl nad oheň nebo i přímo do něj. Ve vnitřní alchymii označují trojnožka a pícka místa, v nichž se provádí transmutace tří základních ingrediencí ([[san‑pao (Tao)|san-pao]]), esence, čchi a ducha; jejich lokalizace se mění podle stadií procesu. V první etapě transformace esence na čchi ([[lien‑ťing chua‑čchi (Tao)|lien-ťing chua-čchi]]) je tyglík v hlavě ([[ni‑wan (Tao)|ni-wan]]) a píckou je dolní elixírové pole ([[tan‑tchien (Tao)|tan-tchien]]) v břiše; v tomto kontextu se nazývají též velkou trojnožkou a píckou, ta ting-lu (da ding-lu 大鼎 炉). Tavená ingredience, čili medikament [[jao (Tao)|jao]], mezi nimi cirkuluje v malém nebeském okruhu ([[siao‑čou‑tchien (Tao)|siao-čou-tchien]]), páteří nahoru do hlavy a po přední straně dolů do tan-tchienu. V následující etapě transformace čchi na ducha ([[lien‑čchi chua‑šen (Tao)|lien-čchi chua-šen]]) se nazývají malou trojnožkou a píckou, siao ting-lu (xiao ding-lu 小鼎炉), přičemž tyglíkem je střední elixírové pole a píckou opět dolní tan-tchien. Medikament se nyní nepohybuje nahoru a dolů, nýbrž se v tomto prostoru zahušťuje do elixíru ([[tan (Tao)|tan]]). Ve vyšších stadiích procesu již tyglík a pícka nejsou místa uvnitř těla, nýbrž jsou abstraktně vnímány jako dvojice nebesa a země, ontologické [[tchaj‑ťi (Tao)|tchaj-ťi]] a [[wu‑ťi (Tao)|wu-ťi]], nebo člověk a [[tao (Tao)|tao]]. |
''[[:Kategorie:Aut: Ando Vladimír|Vladimír Ando]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Ando Vladimír|Vladimír Ando]]''<br /> |
||
Verze z 2. 8. 2026, 09:42
ting‑lu (ding-lu 鼎炉), „trojnožka a pícka“, pojem taoistické alchymie, vnitřní (nej-tan) i vnější (waj-tan). Ve vnější alchymii je trojnožka nebo tyglík většinou hermeticky uzavíratelná nádoba, do níž se vkládají komponenty, které mají projít transformací. Před použitím se na ni nanesla několikacentimetrová vrstva tzv. bahna šest-jedna, liou-i ni (liou-yi ni 六一泥), která se nechala schnout 100 dní na slunci. Hmota se vyráběla složitými postupy, které rovněž trvaly 100 dní. Šestka a jednička v názvu v numerologii využívající tzv. Říční obrazec (Che-tchu) odpovídají severní světové straně, jednička mimoto symbolizuje nebesa a šestka zemi. Sever podle učení o pěti hybatelích (wu-sing) má vztah k uzavírání, schraňování, nebesa a země jsou pak rámcem, v němž se tvoří a existuje všechno bytí. Vycházelo se z kosmologické teze „jednička nebes rodí vodu a šestka země ji dovršuje“ ve víře, že uzavření nádoby do takovéhoto obalu napomůže vyprodukovat elixír kýžené kvality. Pícka je uzavřený nebo otevřený zdroj plamene. Tyglík se kladl nad oheň nebo i přímo do něj. Ve vnitřní alchymii označují trojnožka a pícka místa, v nichž se provádí transmutace tří základních ingrediencí (san-pao), esence, čchi a ducha; jejich lokalizace se mění podle stadií procesu. V první etapě transformace esence na čchi (lien-ťing chua-čchi) je tyglík v hlavě (ni-wan) a píckou je dolní elixírové pole (tan-tchien) v břiše; v tomto kontextu se nazývají též velkou trojnožkou a píckou, ta ting-lu (da ding-lu 大鼎 炉). Tavená ingredience, čili medikament jao, mezi nimi cirkuluje v malém nebeském okruhu (siao-čou-tchien), páteří nahoru do hlavy a po přední straně dolů do tan-tchienu. V následující etapě transformace čchi na ducha (lien-čchi chua-šen) se nazývají malou trojnožkou a píckou, siao ting-lu (xiao ding-lu 小鼎炉), přičemž tyglíkem je střední elixírové pole a píckou opět dolní tan-tchien. Medikament se nyní nepohybuje nahoru a dolů, nýbrž se v tomto prostoru zahušťuje do elixíru (tan). Ve vyšších stadiích procesu již tyglík a pícka nejsou místa uvnitř těla, nýbrž jsou abstraktně vnímány jako dvojice nebesa a země, ontologické tchaj-ťi a wu-ťi, nebo člověk a tao.